pavelkrois@pohybzdrave.cz
+420 606 077 637

A

abdukce – odtažení, pohyb končetiny směrem od středu těla 

addukce – přitažení, pohyb končetiny směrem ke středu těla 

aferentní – dostředivý, přinášející např. informace z periferie do centra 

antagonisté – svaly s opačnou funkcí: např. biceps paže, který loket ohýbá, je antagonistou tricepsu paže, jehož funkce v lokti je opačná, tedy natažení 

anuloid – zde ve smyslu gumový kruhový sílič, kroužek (smysl slova anuloid = plocha vytvořená rotací kružnice kolem přímky ležící v rovině této kružnice a neprocházející jejím středem, torus) 

anteverze – naklopení pánve směrem vpřed (ventrální flexe), vysazení pánve 

aponeuróza – vazivová blána, plošně rozprostřená šlacha 

arboreální způsob života – na stromech 

ATP – kyselina adenosintrifosforečná, je primárním zdrojem energie v buňce 

 

B

benčpres – tlak v lehu na lavici s činkou (procvičení prsních svalů) 

 

C

cervikobrachiální syndrom – skupina příznaků a symptomů (bolest, necitlivost, poruchy čití, svalová slabost), které se vyskytují současně v krku, na ra- meni a na paži nejčastěji způsobený změnami v dolním krční páteři 

cerviko–thorakální přechod C–Th – přechod mezi krční a hrudní páteři (C7–Th 1)

 

D

deviace – odchylka; zde např. ve smyslu odchylka od svislice 

diagonální – šikmý 

distální – směr od centra, používá se u končetin 

dorzální – zádový 

dorzální muskulatura – svaly ležící na zádové straně trupu

 

E

empire – stojan na přednožování, v němž je cvičící v podporu na předloktích, stojan se trochu podobá stojanu rozhodčího v tenise či volejbale

epikondyly mediální – epi znamená „při“, epikondyl je tedy „u kloubního výběžku“ – zde značí hmatné místo na vnitřní části lokte, kde se cvičenec opírá v lehu na břiše 

extenze – natažení 

extenzor – sval provádějící natažení, natahovač 

 

F

facilitace – usnadnění, zesílení (reflexu či jiné nervové aktivity) 

fascie – vazivový obal svalů 

fixátory lopatek – nejdůležitější je pilovitý sval přední, dalšími jsou sval podhřebenový, nadhřebenový a malý sval oblý 

flexe – ohyb 

flexory – ohybače, šlachy zajištující ohyb v kloubu 

frontální rovina – čelní (pravolevá, rovnoběžná s čelem) 

fylogeneze – vývoj druhu 

 

H

hack-dřep – počeštělý název hack-squat, což je dřep na stroji s opřenými zády. Stroj vznikl ze cvičení s činkou drženou za zadní stranou stehen. Cvik možná navrhl Estonec Georg Hackenschmidt, zvaný „Ruský lev“ žijící v letech 1878–1968 nejprve v Rusku, pak v Anglii. Dnes se nejčastěji používá stroj hack-dřep v lehu, kde se pohybuje opěrka zad, kdežto opěrka nohou je stacionární. 

hamstringy – svaly na zadní straně stehen: sval poloblanitý a pološlašitý se upínají na vnitřní část bérce pod kolenem, proto se podílí na vnitřní rotaci v koleni. Dvojhlavý sval stehenní se upíná na hlavičku lýtkové kosti, zajišťuje zevní rotaci kolena.

HSSP – hluboký stabilizační systém páteře 

hyperextenze – nadměrné natažení (také ve smyslu „provalení“ loktu či kolena vzad) 

hyperlordóza – nadměrné zakřivení páteře vpřed mimo fyziologickou normu 

hypermobilita – nadměrná pohyblivost 

hypertonus – zde ve smyslu nadměrné klidové napětí svalstva 

 

I

intergluteální rýha – rýha oddělující půlky hýždí (při spazmu pánevního dna je asymetrická) 

ipsilaterální – stejnostranné (homolaterální)

 

K

kaudálně – směrem dolů, k pánvi 

kapiláry – tenkostěnná krevní céva jako konečné větvení cév v tkáních 

kick back – cvik na proximální (středu těla bližší) část tricepsu paže, provádí se většinou v kleku a předklonu na lavici (vzpor klečmo), v němž jedna ruka je oporná a druhá provádí ohyb a natažení v lokti do zapažení 

kontrakce svalová – svalový stah; stav, kdy sval produkuje napětí. Typy kontrakcí (režimy svalové práce): izometrická – sval pracuje a zachovává svou délku (nesprávně řečeno statická, protože sval uvnitř vykazuje dynamické změny); koncentrická – sval pracuje a zkracuje se; excentrická – sval pracuje a přitom se prodlužuje (často se užívá názvu „brzdivá kontrakce“ nebo „brzdivá metoda“) 

kraniálně – směrem nahoru, k hlavě 

kyfóza – zakřivení (ohnutí) páteře směrem vzad 

kyfotik – kdo má nadměrně, nefyziologicky ohnutou páteř vzad 

kyvadlo – pákový stroj s regulovatelnou zátěží pro posílení svalstva kyčlí a dolních končetin (dává odpor proti unožování, zanožování atd.) 

 

L

laterálně – směr od páteře, od středu těla ke straně 

laterální či laterolaterální – stranová stabilizace 

legpress (legpres) – tlak nohama v lehu či sedo-lehu na stroji určeném k procvičení dolních končetin, kde se pohybuje opěrka nohou 

lokomoce – pohyb; u člověka po dvou, zvířat či malých dětí po čtyřech 

lordóza – zakřivení (prohnutí) páteře směrem vpřed 

LS přechod – přechod mezi bedry a křížovou kostí (L5–S1) čili lumbosakrální 

 

M

mediální – středový, zde ve smyslu směřující ke středu těla 

metakarpy – metakarpální kosti, leží mezi prsty a kostmi zápěstními, jsou hmatné na hřbetu ruky 

metatarzus – nártní kost, záprstí nohy 

metatarzofalangeální – týkající se nártu (metatarsu) a článků prstců (falanga, phalanx). 

motoneuron – nervová buňka v mozku nebo míše, z níž jsou produkovány informace k pohybu 

motorická jednotka – několik svalových vláken inervovaných jedním neuronem 

multipress (multipres) – zařízení, v němž je tyč (žerď činky) vedena objímkami na vodicích tyčích

mrtvý tah – pozvednutí činky (ležící na zemi nebo držené v předklonu) do vzpřímeného stoje, jedna z disciplín silového trojboje 

 

N

natahovací reflex (myotatický) – reakce na rychlé natažení svalu spočívá v náhle zvýšeném napětí téhož svalu, k němuž dostane mícha podnět ze svalových vřetének téhož svalu 

nocicepce – informace o ohrožení struktury, noxické dráždění, které nemusíme vnímat jako bolestivé, ale naše tkáně může ohrožovat. Původ bývá me- chanický (tlak na kloubní pouzdro), chemický, tepelný, elektrický aj. Stres působí na nociceptory, což jsou volná nervová zakončení v tkáních těla. Signály jsou vedeny aferentně, do CNS. 

 

O

ontogeneze – vývoj jedince 

orbitrack – stroj imitující běh na lyžích zvaný také eliptical, eliptický trenažér 

overball – malý nafukovací míč používaný pro terapii

 

P

palpace – manuální diagnostika (kůže, podkoží, vazů, svalů, kostí) 

paralelní úchop – dlaně jsou rovnoběžně 

pec-deck – stroj na posilování prsních svalů horizontální addukcí, tj. pohybem ze skrčení upažmo (svícen) směrem vpřed do skrčení předpažmo. Někdy se stroj nazývá butterfly (motýlek) a má buď opěrky pro lokty, nebo tyče pro úchop rukama.

pelvitrochanterické svaly – od pánve ke stehenní kosti 

pes anserinus – česky husí noha, místo na vnitřní horní části holenní kosti, kde se upínají tři svaly: sval pološlašitý (m. semitendinosus), štíhlý sval ste- henní (m. gracilis) a sval krejčovský (m. sartorius). 

poloha 3M – tříměsíční poloha v lehu na zádech, kdy jsou v kyčli a koleni pravé úhly 

power lifting – silový trojboj (disciplíny: dřep, benčpres a mrtvý tah) 

pronace – vnitřní rotace (např. zápěstí směrem ke středu těla) 

protrakce – vysunutí vpřed (např. ramene) 

proximální – směrem k centru těla, používá se u končetin 

předkopávání – extenze v koleni či kolenou k procvičení přední strany stehenního svalstva. Stroj má obvykle váleček, pod který je podvléknut nárt nohy (cvičí se v sedě jednonož či oběma najednou).

pullover – v lehu na lavici ze vzpažení předpažit s činkou. Podobný pohyb možno cvičit na stroji nebo s kladkou. 

 

Q

gi gong – čínské zdravotní cvičení, jehož název (čínsky se vyslovuje čchi kunk) znamená „práce s energií“ 

quadriceps – čtyřhlavý sval stehenní (někdy se používá počeštělého kvadriceps)

 

R

retroverze – naklopení pánve směrem vzad (dorzální flexe) 

rozpažky – cvik v lehu na lavici s jednoručkami: z upažení nebo skrčení upažmo předpažit. Ze zdravotního hlediska v dolní poloze skrčujeme lokty 

 

S

sagitální rovina – předozadní a také s ní rovnoběžná rovina dělící tělo na pravou a levou část 

sarkoplasmatické retikulum – zásobárna vápníkových iontů ve svalu 

SI – sakroiliakální, přechod (kloub) mezi křížovou kostí (os sacrum) a kostmi kyčelními (os ilium) 

slide board – podložka, která umožňuje skluz nohama používaná např. pro posilování břišních svalů

spazmus – křeč, mimovolní kontrakce 

sternokostální – spoje mezi hrudní kostí a žebry 

superkompenzace – je schopnost organismu reagovat na neobvyklou zátěž doplněním energetických zdrojů a resyntézou bílkovin a posléze zvýšením obsahu těchto látek nad původní úroveň. Tuto reakci chápeme jako nepodmíněný reflex, kterým se organismus připravuje na stres, který vyřešil a s nímž by se mohl opět setkat. Je-li nedostatečný stres (stimul) nebo naopak nedostatečná regenerace (nadměrný stres, krátký čas odpočinku) k tomuto jevu nedojde. 

supinace – zevní rotace (např. supinace zápěstí znamená rotaci ven, od středu těla) 

svalové vřeténko – senzitivní část svalu, snímač napětí. Produkuje informace putující do CNS (angl. muscle spindle)

syndrom karpálního tunelu – útlakový syndrom vznikající permanentním stlačením nervus medianus, např. přetížením (prací na počítačí)

 

T

theraband – Therapy Band, terapeutický gumový cvičební pás 

Th-L přechod – přechod thorakolumbální, přechod mezi hrudní a bederní páteří 

trajektorie – stopa, čára po které se pohybuje těleso nebo jeho části, zde míněn pohyb těžiště těla 

trofika – funkce nervových vláken regulující výživu a přeměnu látek tkání 

 

V

ventrální – přední či břišní strana trupu 

ventrální muskulatura – svaly ležící na přední (břišní) straně trupu 

vertikalizace – vzpřimování: proces, kterým prošli předci člověka a jímž prochází každý člověk během prvního roku svého vývoje 

veslování – cvik původně s činkou nebo na dolní kladce v sedě určený k rozvoji hlavně dolní části širokého svalu zádového. Stroje nabízí podobné cvi- čení s opěrkou a různými druhy úchopů Prof. MUDr. Václav Vojta – dětský neurolog (1917 až 2000). Působil na Hennerově klinice v Praze, od r. 1954 v lázních Železnice, kde začal používat reflexní metodu pro léčbu dětské mozkové obrny. V roce 1968 odešel do Německa. V Kolíně n. R. pokračoval v práci na vývojové kineziologii, pořádal kursy, od r. 1975 do konce svého života byl vedoucím rehabilitačního oddělení v Dětském centru v Mnichově. V mnoha zemích, např. v Itálii a po roce 1989 i u nás, rozvíjel diagnostický a terapeutický systém „Vojtovy metody“. 

 

W

Wudang – pohoří v Číně, kde bylo v klášterech rozvíjeno cvičení tai ji 

Wudangské hory – leží v centrální Číně v provincii Hubei. Prý se tam narodil císař Zhenwu označovaný za praotce taoismu. 

 

X

xiphoideus (processus xiphoideus) – mečovitý výběžek, dolní část hrudní kosti 

 

Z

zakopávání – flexe (ohyb) v koleni proti odporu. Cvičí se buď v lehu na břiše nebo ve stoji jednonož 

zámek v kloubu – u kloubu kolenního a loketního: znamená zavěšení do vazů v nadměrném natažení (hyperextenzi), vypnutí svalové stabilizace a také přerušení fyziologických informací do centra

 

Více se dočtete ve zdroji: Tlapák Petr – Posilování kloubní kondice. 1.vyd. Praha: Nakladatelství ARSCI, 2014. 360 s. ISBN 978-80-7420-037-3

Sledujte mě také na sociálních sítích:

Logo_FB 225x225_instagram