A
Aerobní zátěž – je dlouhodobé cvičení, které má vytrvalostní charakter. Obvykle trvá nejméně 20-30 minut. Zatěžuje výrazně kardiovaskulární a respirační soustavu a vyžaduje velkou spotřebu kyslíku. Metabolismus probíhá v rovnovážném stavu za plného hrazení dodávkou kyslíku.
Anaerobní zátěž – je krátkodobá (několik desítek vteřin) trvající pohybová aktivita, při které získává sval energii převážně cestou anaerobní glykolýzy. Jako odpad vzniká ve svalech laktát způsobující svalovou únavu. (sprinty, skoky, hody, vrhy, mety, vzpírání atd.)
Aparáty – náčiní, které se používá k nácviku úderů (pytle, podušky, hrušky a podobně).
B
Blokování – obrana proti soupeřovým úderům dlaní ruky.
Boční úder, hák (hoko) – úder vedený pokrčenou paží na bok brady nebo trupu soupeře.
C
Capák – slangový výraz pro dlouhý hák.
Čas – časový úsek, ve kterém je podáván aktivní výkon. Většinou je to časový úsek odpovídající jednomu kolu boxerského zápasu.
D
Distanc – bezpečná vzdálenost, kterou si boxer udržuje od soupeře.
Dvojitý kryt – způsob obrany – obě ruce jsou na bradě, lokty kryjí trup, nohy jsou v paralelním postavení vedle sebe. Někteří, zvláště menší boxeři, používají dvojitý kryt jako výchozí střeh, takzvaně boxují ve „dvojáku“.
F
Facka – úder otevřenou dlaní, v a amatérském boxu zakázaný.
K
Kontr – vstřícný úder, kterým se předchází soupeřův útok.
Kros (cross) – křižný švihový úder vedený zadní i přední paží.
Krytí – obrana proti všem úderům z jakékoli vzdálenosti; provádí se dlaní, pokrčenou paží nebo ramenem.
L
LA (laktát) – kyselina mléčná, její obsah v těle se zvyšuje při vysoké – anaerobní zátěži a způsobuje svalovou únavu.
P
Poklesnutí – obrana snížením, boxer poklesává v kolenou a po stejné dráze se zase vrací do výchozí pozice.
Ponoření (ducking) – obranná technika (zpravidla před bočními údery); probíhá stejně jako poklesnutí, ale ve fázi zdvihu boxer opisuje dráhu ve tvaru písmene D – a to buď zleva, nebo zprava.
Přední ruka/noha – končetina, která je oproti druhé vpředu (blíže k soupeři).
Přední úder – úder vedený přední paží (blíže k soupeři).
Přímí úder, direkt (soty) – úder vedený po přímce napnutou paží na bradu nebo trup soupeře.
S
Sparing – forma tréninku, která se co nejvíce podobá prostředí a podmínkám reálného boje.
Sparingpartner – tréninkový partner, protějšek cvičence, který s ním pracuje ve dvojici.
Spodní úder, zvedák (uppercut) – úder pokrčenou paží vedený spodem na bradu nebo trup.
Srážení – obrana proti direktům a hákům; provádí se úderem předloktí nebo dlaně do předloktí či rukavice útočníka.
Střeh (gard) – výchozí postavení boxera (starší označení bojový postoj), ze kterého boxer vychází do útoku a po útoku se do něho vrací. Známe střeh čelní, boční, kombinace bočního a čelního a střeh pomocný, který se používá při osvojování techniky začátečníků.
U
Úderová plocha – část ruky, která dopadá na soupeřovu hlavu nebo trup, popřípadě na aparáty. Dopad by měl být záprstními klouby ruky od ukazováčku po malíček.
Úhyb – obrana úklonem nebo záklonem trupu, který se dostává ze směru soupeřova úderu; uhýbá se stranou, vpřed nebo vzad.
Únik – přemístění z dosahu soupeřových úderů.
Únik stranou (side-step) – obranná technika úkrokem stranou s otočením trupu, provádí se na obě strany.
Z
Zadní ruka/noha – končetina, která je oproti druhé vzadu (dál od soupeře).
Zadní úder – úder vedený zadní paží (vzdálenější od soupeře).
Základní střeh (guard) – pravý nebo levý – základní postavení boxera, ze kterého vychází do útoku a následně se do něho vrací. Někdy se uvádí název bojové postavení.
Více se dočtete ve zdroji: Gabriel Martin – Box. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2016. 128 s. ISBN 978-80-271-0030-9
Sledujte mě také na sociálních sítích:
